Aktuality

Změna u zaměstnávání mladistvých... Co říká zákoník práce § 247 ?

Významná změna se týká mladistvých do 18 let.

Nově platí, že vstupní lékařská prohlídka je u nich povinná ve všech případech – bez ohledu na formu pracovního vztahu (tedy i u DPP a DPČ) a typ práce. Pro letní brigády to znamená, že i u krátkodobé nebo nerizikové činnosti musí mladiství vždy projít vstupní lékařskou prohlídkou.


Není výjimka na délku brigády, tj. i na 2 hodiny. Zaměstnavatel má povinnost zajistit, aby každý mladistvý zaměstnanec (tedy osoba mladší 18 let) prošel vstupní lékařskou prohlídkou u poskytovatele pracovnělékařských služeb – a to vždy na náklady zaměstnavatele. Vstupní lékařská prohlídka u mladistvých musí proběhnout před nástupem do zaměstnání nebo před uzavřením DPP či DPČ, před převedením na jiný druh práce. Mladistvý zaměstnanec je povinen se těchto lékařských prohlídek zúčastnit. Kromě toho platí, že při zadávání pracovních úkolů musí zaměstnavatel vycházet z lékařského posudku, který stanoví, jakou práci smí mladistvý vykonávat. Tím se zajišťuje, že nebude zatížen prací, která by mohla ohrozit jeho zdraví nebo vývoj.

Změna hlášení pracovních úrazů od 1. ledna 2026

  1. Z knihy úrazů se vypouští jako požadovaný údaj "počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu".
  2. Ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu příslušnému OIP (Oblastní inspektorát práce) nebo OBÚ (Obvodní báňský úřad) se provede elektronicky prostřednictvím portálu SÚIP (Státní úřad inspekce práce) - formuláře záznamu jsou zrušeny.
  3. Ohlášení pracovního úrazu odborové organizaci, zástupci pro oblast BOZP, Policii ČR a zdravotní pojišťovně, u které je postižený pojištěn, se nově může provést elektronicky nebo v listinné podobě. Náležitosti ohlášení stanovuje příloha č. 2 nařízení vlády. 
  4. Zaslání záznamu o pracovním úrazu na OIP se provádí prostřednictvím portálu SÚIP nejpozději do patnácti pracovních dnů.
  5. Záznam o pracovním úrazu musí být uchován po dobu deseti let.
  6. Přihlášení do portálu musí provést statutární zástupce zaměstnavatele, a to prostřednictvím své identity (eObčanka, bankovní identity, MojeID, I. CA Identity nebo IIG). Může určit, kdo se bude do portálu přihlašovat a ohlašovat vzniklé pracovní úrazy (zplnomocnit další osoby k jeho zastupování v portálu).
  7. Pro rok 2026 výše náhrady za jeden bod činí 481,71 Kč.

Jaká je tedy konkrétní odpovědnost jednotlivých pracovníků v souvislosti s vázáním a přepravou břemen.

Za bezpečnost práce obecně podle Zákoníku práce odpovídá zaměstnavatel

Za technický stav jeřábů a hlavně jejich provoz v konkrétní provozní jednotce nebo dílně odpovídá její vedoucí tj. pověřená osoba.

Prohlídky, kontroly, inspekce a revize technického stavu a provoz jeřábů v rámci systému bezpečné práce zajišťují odborní pracovníci – odborní technici a revizní technici.

Systém bezpečné práce

Bezpečnostní předpisy v oblasti provozu jeřábů jsou platné normy, a především systém bezpečné práce podniku i konkrétního pracoviště.

  • jsou to bezpečnostní podmínky stanovené pro jednotlivé činnosti prováděné s jeřáby, to znamená i při práci vazačů, jeřábníků v každé firmě, dílně na stavbě.
  • tento systém umožňuje, aby byly bezpečnostní požadavky zpracovány na základě konkrétních podmínek na pracovišti a zjištěných rizik
  • vazač břemen součástí skupiny pracovníků, kteří přímo ovlivňují bezpečnost provozu jeřábů (vedle jeřábníků, odborných techniků, revizních techniků, pověřených osob.)

Tito odborní pracovníci v rámci systému bezpečné práce zajišťují a provádějí

  • školení a praktický zácvik vazačů, jeřábníků, signalistů
  • dozor nad dodržováním bezpečnostních předpisů ze strany jeřábníků, vazačů a signalistů
  • kontroly vázacích, závěsných a uchopovacích prostředků

Novela zákona č. 390/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Detailní a digitalizovaná dokumentace školení
Evidence školení musí detailně doložit obsah a způsob provedení. Díky novelizaci se ruší povinnost vlastnoručního podpisu na smlouvách a dokumentech - vše směřuje k digitalizaci a zjednodušení administrativy.

Zpřísněné požadavky na odbornou způsobilost
Musíte prokázat, že vaši odborně způsobilí pracovníci disponují znalostmi odpovídajícími obsahu zkoušky, tím se posiluje prevence rizik a zajišťuje vyšší kvalita BOZP.

Pravidelná a komplexní školení
Rozšířený obsah školení zahrnuje identifikaci rizik, prevenci, nouzové postupy a dokumentaci pracovních úrazů.
Stále platí, že školení nejsou povinná pouze při nástupu. Jsou vyžadována také při změnách pracovního zařazení, druhu práce nebo technologií.

Jasná právní odpovědnost
I když některé úkoly mohou být delegovány externím subjektům, odpovědnost za BOZP zůstává nedílnou součástí povinností zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. Tím se zajišťuje právní jistota a nelze tuto odpovědnost přenést na jiné subjekty.

Přesná pravidla i pro malé firmy
Podniky s maximálně 25 zaměstnanci mají nyní přesně definované povinnosti a potřebné znalosti, což přispívá k celkové bezpečnosti práce.

Kdo je osoba zodpovědná za provoz zdvihacích zařízení a jaké jsou její povinnosti?

Osoba zodpovědná za provoz zdvihacích zařízení dle ČSN ISO 12 480-1

Kompetence:

  • Zastavit provoz zdvihacího zařízení kdykoliv zjistí, že další provoz by mohl ohrozit bezpečnost
  • Provádět změny v místně provozních předpisech na základě sledování provozních podmínek
  • Zastupovat majitele zařízení při kontrolách státní správy na základě pověření

Odpovědnost:

  • Zajištění bezpečného provozu jeřábu výběrem vhodného jeřábu, příslušenství pro zdvihání, školení a dozoru
  • Jednání se všemi zodpovědnými orgány, zajištění spolupráci s nimi.
  • Zajištění provádění příslušných prohlídek, inspekcí a údržby zařízení.
  • Zajištění efektivního postupu při informování o závadách a mimořádných událostech včetně provedení potřebných nápravných opatření.
  • Zodpovídá v organizaci za řízení provozu jeřábů.
  • Zajišťuje, aby byly určeny kompetentní osoby k obsluze jeřábu a manipulace s břemeny.
  • Zpracování systému bezpečné práce v souladu s požadavky ČSN ISO 12480-1, dle návodů výrobců a s využitím provozních zkušeností.
  • Zastupování majitele zařízení při kontrolách státní správy na základě pověření.

Alkohol na pracovišti

S obdobím adventu se pojí řada tradic. Jednou z nich je i pořádání firemních vánočních večírků. Jedním z mnoha úskalí pořádání takové akce je konzumace alkoholu zaměstnanci. Pohled kontrolních orgánů si projdeme s využitím jednoho mediálně známého případu z loňska.

Firemní vánoční večírky mohou mít různé motivy a často při nich mohou nastat neočekávané situace. Jedním z jejich společných jmenovatelů je přítomnost jedné z legálních a společensky tolerovaných návykových látek – alkoholu. A v takovém případě může být takovou neočekávanou situací kontrola Inspekce práce.

Co ale na alkohol zákoník práce?

Když začneme ve znění zákoníku práce hledat slovo "alkohol", narazíme na § 106. Podle něj zaměstnanci nesmějí:

  • požívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele
  • požívat alkoholické nápoje v pracovní době i mimo tato pracoviště
  • vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele

To by pro náš vánoční večírek mohlo znamenat podstatnou komplikaci. Srdce právníka ale zajásá, protože jde o povinnost zaměstnance, nikoli o povinnost zaměstnavatele. To by pro náš hypotetický vánoční večírek znamenalo, že s příslovečnou "kůži na trh" půjdou pouze zaměstnanci a zaměstnavatel může být v klidu.

Předčasnou radost ale komplikuje ustanovení § 102, které ukládá zaměstnavatelům zajistit zaměstnancům bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky. A to se promítá do zákona o inspekci práce, který již žádné pochyby v tomto směru nepřipouští a stanoví, že pokud zaměstnavatel "nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje", dopustí se přestupku. A za takový přestupek mu hrozí pokuta až do výše 300 tisíc korun.